Září 2007

Letní slzy - 3.díl

25. září 2007 v 16:14 | kIKINA |  pŘÍBĚHY
Týden uplinul,jako nic a mě čekaly závody v krasobruslení. Už několikrát jsem vyhrála a myslím,že jsem v tom fakt dobrá. Ale co,zachvíli mě čekala schůzka s Lukášem. Po našem prvním polibku jsme spolu oficiálně začali chodit a přes ten týden jsme byli spolu skoro pořád. Je to ten nejbáječnější kluk,které ho znám,myslela jsem si. "Poslední úpravy."řekla¨jsem si sama pro sebe a vydala jsem se ke dveřím. Měla jsem na sobě červené tričko s černým nápisem a kraťoulinkou černou sukni. Moje dlouhé hnědé vlasy splývaly do půlky mích zad a myslím,že mi to docela i slušelo. Pak jsem uslyšela SMsku. Psal mi Lukáš,že se chvíli zdrží a odsunul naši schůzku o hodinu později. Tak jsem se rozhodla,že se ještě vydám za Tomášem,dlouho jsme se neviděli,protože jsem větčinu času strávila s Lukášem. Bylo mi to líto,ale pře závodem byla spousta tréninků a po nich mě vyzvedl Lukáš. Vždycky jsem se rozhodla,že půjdu o hodinu dřív,abychs se mohla stavit za Tomem,ale stejně jsem to nikdy nezvládla a domů jsem přišla nejméně půl hodiny po večerce. Po závodech to Tomovi vynahradím. Rozhodla jsem se a šla jsem k němu. "Ahoj Tome."pozdravila jsem ho. "Ahoj Zuzko,co tu děláš?"zeptal se. "Přišla jsem tě navštívit,Lukáš posunul schůzku a já neměla co dělat."řekla jsem mu. "Pořád ten tvůj Lukáš! A na mě kašleš,ale když nemá čas,tak jsem ti dobrej co?"vyjel na mě nečekaně Tom a bouchnul dveřmi. Vlastně ho chápu,ale mohli jsme si promluvit. Celá smutná jsem se vydala na schůzku s Lukášem. Šla jsem asi o půl hodiny dřív,ale viděla jsme,že Lukáš tam už sedí. Najednou k němu přišla nějaká zrzka. Nejprve jsem si myslela,že je to nějaká jeho kámoška a uklidňovala jsem se,abych nevtrhla,jak ve filmu a neuděla hysterickou scénu pro nic za nic. Jenže pak se políbili. Došla jsem k jeho stolu a lehce jsem o něj ťukla. Lukáš zvednul hlavu a vykulil na mě ty své modroučké oči. "Promiň Zuzko,to je Alena. Vyprávěl jsem ti o ní. Víš já jí miluju." řekl jen tak. "Ale ona bydlí až v Praze a dneska přijela,a tak spolu můžeme klidně chodit,ona tu nebude dlouho."pokračoval klidně. "To jako vážně můžeme?"zeptala jsem se ironicky,ale to už se mi do očí valily slzy,a protp jsem se otočila. Nechci,aby mě viděl brečet. On ne! Se slzamy v očích sem se rozeběhla pryč. Tom se na mě zlobí kvůli tomuhle... Slzy kapaly čím dál víc. "Zuzko!"Uslyšela jsem Lukášův hlas. Ale pak do očí zasvítilo světlo a já ucítila prudký náraz...
********** ********* -****** ***** ****** ****** **** ****** ****
O pár hodin později jsem se probrala v nemocnici. Nemohla jsem se hýbat,a pak jsem uslyšela mou diagnozu:"Auto do ní vrazilo v plné rychlosti,je zázrak,že vůbec přežila..." Slyšela jsem doktora,který všechno vyprávěl mým rodičům. V tom momentě mi všechno proběhlo v hlavě:Tomáš,Lukáš i ta jeho nablblá přítelkyně. V očích jsem měla slzy a nic jsem neviděla,a pak mě srazilo to auto. Pak už si nic nepamatuju. Jen Lukášův hlas! Myslela ¨jsem,že to nemůže být horší,ale... "Zuzka už nebude moci chodit."zaslechla jsem jeho poslední slova. Já nemůžu chodit! Nemůžu bruslit! To snad nemůže bý pravda! Nic jiného mě v tu chvíli nezajímalo. Je mi jedno,že jsem v nemocnici,že mě Tomáš nesnáší,že mě Lukáš zradil. Ale proč tohle? Bruslení pro mě všechno! Buhužel to byla pravda,pár týdnů jsem ležela v nemocnici,a pak mě pustili domů. Rodiče se snažili,abych byla šťastná,ale já nemohla. Celí život se mi sesypal. Uběhl týden a já teď sedím u okna a rukou se opírám a topení. Sluníčko na mě pálí a připomína mi ten osudný den. Paprsky světla mi svítí do očí jako světla auta... Najednou slyším zvonek. Pomalu se posadím a zajedu ke zvonku.. "Tady Lukáš."ozve se jeho hlas. To si dovolil jet až sem? Zeptám se sama sebe,ale přesto se vydám dolů,jsem zvědavá,co mi řekne."Ahoj."pozdraví s úsměvem a tváří se jako na naší první schůzce. Já mu ale neodpovím. Lukáš mě pozdraví ještě jednou. " Tak Zuzko! Mě to opravdu mrzí,nevím,co jsem dělal."snaží se mi omluvit,ale já mu nemůžo odpovědět. Koukám do těch jeho krásných očí,které vypadají opravdu smutně,ale nemůžu odpustit. "Zuzko?"mluví na mě dál. Chtěla bych mu odpovědět a říct mu jak mě sklamal. Chtěla bych si to sním vyříkat,chtěla bych mu říct,jako mi zkazil život,ale nemá na to sílu. "Tak se se mnou nebav,jsi na vozíčku a žádný kluk tě nebude chtít. A já už tě taky nechci!"zařve na mě a jde pryč. "Na vozíčku jsem kvůli tobě!"zařve najednou někdo,a pak si uvědomím,že to řvu já. "Nanávidím tě za to,co jsi mi udělal!"řvu na něj dál a cítím,že se mi ulevilo. "Zuzko,za to si můžeš sama."řekne a ironicky se usměje. "Jsi neskutečný sobec!"zakřičím na něj. On se otočí a pořádně mi vrazí. Jako by vůbec neměl výčitky,jako bych ho vůbec nezajímala. "Já nenávidím teda,Alena se kvůli tomu se mnou rozešla!"zařve on na mě. Tak proto přišel? Chtěl se usmířit? Ona se sním rozešla a on chtěl jen někoho na náhradu. A pak mi došlo,že sme oba stejný! On zradil mě a já Toma. "Prosím tě jdi!"řekla jsem mu klidně. "To bys chtěla? Abych šel?!Ale mi jsme s polu ještě neskončili!"řve na mě dál. "Ale skončili."odpověděl někdo za mě. Byl to Tom. Ani nevím,jak se tu objevil Lukáš se otočil a chtěl odejít,ale pak se ještě otočil. "Je mi z vás zle!"zařval. Ale já ani Tom už jsme to nevnímali. "Toma,je mi líto,co jsem ti udělala."řekla jsem. "Hrozně se mi po tobě stýskalo."řekl,jako by mě neslyšel. Dřpl si vedle mě,a pak mě políbil. A nejednou jsem ucítila slabý tah v prstech. "Miluju tě." "Já tebe taky. A už se těším až vyhraješ zlatou."řekl. Oba jsme věděli,že tohle je jen malý pokrok,ale teď potřebuju naději a Tom je moje naděje...


Letní slzy-díl druhý

24. září 2007 v 17:18 | kIKINA |  pŘÍBĚHY
Nemyslete si,nejsem ta holka,která chodí s každým. Tomáš je můj nejlepší kámoš. Známe se už od školky a říkáme si skoro všechno.Jenomže s Lukášem sem se nějak zdržela a za pět minut jsem měla bejt u Toma. "Ahoj."řekla jsem udýchaně. "Deset minut spoždění,"uporoznil mě Tom. "Taky tě ráda vidim."řekla jsem ironicky a vešla jsem do jeho bytu. "Tak co tě zdrželo?"vyptával se Tom. Maxík se věnoval jeho čepici a nás si vůbec nevšímal,ale Tom se na mě nejak zvláštně díval. "Potkala jsem jednoho kluka.Jmenuje se Lukáš a je úplně bezvadný!"začala jsem líčit,ale jeho to moc nezajímalo. "Tady máš to cd."změnil Tomáš téma a vrátil mi CD,které si půjčil teprve včera. Vždycky mi je vrácí sž tak za měsíc. "Je ti něco?"zeptala jsem se ho a on jen mávl rukou. Tak už jsem se ho neptala a dělala jsem,že se nic nestalo. Vzala jsem si CD a šla domů. Utekly dva dny a já měla pořád častější téninky,a tak jsem Toma dlouho neviděla. Pomalu jsem šla z tréninku domů a v tom mi začal zvonit telefon. Na display blikalo nějaké neznámé číslo. Co když je to Lukáš? "Halo? Tady Zuzka."řekla jsem,co nejvíc sexy to šlo. "No hm...tady Lukáš."řekl hlas nervozně. "Jé! Ahoj Lukáši!"řekla jsem překvapivě,jako bych ho vůbec nečekala. "No...Volám ti,jestli bys zítra neměla čas,mohli bychom někam zajít."navrhl a já souhlasila. Dohodli jsme se,že mě vyzvedne na tréninku,a pak někam vyrazíme. Nadšeně jsem to musela zavolat Tomovi. "Tome,tak si představ,před chvílí mi volal Lukáš a domluvili jsme si rande."vyklopila jsem na něj. Možná vám příjde divné,že to vykládám jemu. A že by se takové věco měly říkat spíš kamarádce,ale já moc kamarádek nemám. Většinu času jsem na tréninku,protože bruslení pro mě znamená všechno..no a jinak jsem s Tomem. On vždycky reagoval normálně,a proto mě jeho chování překvapilo."Super."řekl ironicky. "Ale vždyt mě pozval na rande,na to musíš říc víc,ne?"zeptala jsem se,ale on to položil. Jenže pak jsem před sebou uviděla Lukáše,stál asi metr ode mna,takže rozhovor slyšel. "A..ahoj."pozdravila jsem. "Komu jsi volala?"zeptal se Lukáš s úsměvem a já jsem nejspíš hrozně zrudla. Ten TRAPAS! "Kámošovi"pípla jsem,ale Lukáš mě nenechal. "A co jsi mu chtěla?"vaptával se naschvál. "Nic zajímavýho."řekla jsem. "Tak zajímavíhom,jo? To,jako nejsem zajímevý?"ptal se a dělal,že se urazil. A najednou jsme stáli asi deset centimetrů od sebe, a pak..... jsme se políbili. Jůj! Jak on uměl líbat.

Letní slzy - díl první

23. září 2007 v 22:03 | Kikuška |  pŘÍBĚHY
Levou rukou se opírám o topení pod oknem a pravou rukou si projedu své dlouhé vlasy. Jsem na ně pyšná. Když jsem byla malá,zaviděla jsem těm pubertálním holkám,které měli vlasy do půlky zad. Všechno to byly hezké holky,které svými pohledy popletaly hlavu všem klukům. Usmívaly se a kroutily si pramínky vlasů na prsty. Před pár měsíci jsem si vlasy natáčela stejně jako ony a usmívala jsem se na svět. Ale teď mi připadá,že to vůbec nemá nejsem já. Jako bych se najednou vypařila a místo mě se tady objevila holka,která vypadá jako já,ale chová se úplně jinak. Je zamlklá a smutná. A nedívá se z okna,aby obdivovala svět a nebo přemíšlala o všech těch hezkých věcech. A le stojí tam,protože závidí všem kidem,kteří stojí tam v dálce. Oni se netrápí,oni žijí svůj život. A nejhorší je,když se uvědomím,že ta holka jsem já... Ale teď už od začátku
******************************************************************************
Ten den jsem se probudila brzo,bylo něco kolem šesté a já už nemohla spát. Pomalu jsem vylezla se své zahřáté postýlky a měla jsem pocit,že se musím jít projít. Popadla jsem propisku a kousek papíru a napsala mamce krátký vzkaz. Natáhla jsem si kalhoty a oblékla jsem si tričko,pak jsem se pomalu vyplížila z pokoje. Vodou jsem si opláchla obličej a zašla si pro brusle. "Hej Maxi!"zavolala jsem potichu na svého psa. Dala jsem ho na vodítko a zabouchla za sebou dveře. Byl slunečný den,zrovna jako dneska. Sluníčko svítilo s lesklo se mi ve vlasech,měla jsem skvělou náladu,a tak jsem se vydala na svou oblíbenou cestu k řece. "Maxi!Zpomal!"zařvala jsem na svého neposlušnýho psa. "Skoro za týden mám závody a nemůžu mít zlomené nohy."upozornila jsem ho Jako by mě slyšel,zpomalil a já se chytla jedné značky,abych nespadla. "Jsi v pohově?"zeptal se mě najednou "značka?!". "Jé promiň."vykoktala jsem rychle. Omylem jsem se nechytla značky,ale jednoho krásnýho kluka. Zamrkal na mě svýma modrýma očima a já ho rychle pustila. "To nevadí,jsem rád,že jsem ti pomohl!"řekl a mile se na mě usmál. "Nechtěla by sis na chvíli sednout?"zeptal se. "Moc ráda."pípla jsem. "Tak zajdem na pohár?"navrhl. "Fajň,zmrzlinu bych brala."usmála jsem se. a svůdně jsem si olízla rty. Konečně jsem se probrala. "Tak jo."řekl a ukázal na jednu cukrárnu. "To nemyslíš vážně!"usmála jsem se na celé kolo. Lukáš,tan se ten klučina jmenoval,mi zrovna vyprávěl jednu legrační hystorku. Bylo to něco o holce,která s ním chodila do třídy,a pak se odstěhovala. "Jej,to už je tolik."zadivila jsem se,když jsem pohlédla na hodinky. Tak rychle to uteklo. "Už musíš jít?"zeptal se mě. "No jo."odpověděla jsem a pomalu jsem se chystala k odchodu."Maxi jdeme."vybídla jsem psa. Čekala jsem,co se bude dít. To mě ani nepožádá o číslo? A tak jsem se vydala k brance. "Počkej."zavolal na mě najednou. "Dáš mi svoje číslo?"zeptal se a já mu ho celá šťastná napsala na kousek papírku a dala mu ho. "Tak ahoj."rozloučila sem se."Ahoj."řekl a já pádila na schůzku s Tomášem.

Drby-pomluvy

23. září 2007 v 21:28 | Kikuška
Co jsou zač ty pomluvy-drby,klevety...
Lidé od pradávna milovali protřepávat neštěstí druhých a vůbec nazáleží,co je za tím - žáslivost,nuda,nebo opojení z pocitu vlastní síly,z toho,že ,,víme". Pomluvy jsou nebezpečná zbraň,která může zničit pověst a rpzbít vztah. Určují,kdo je náš a kdo je mimi. Dospívající holky nejčastěji drbou o ostatních děvčatech..No přiznávám,já taky drbu ostatní,ale není to tak stračný,že bych tomu dotyčnímu tím ublížila...Holčičí pomlouvání se od chlapského liší:my se bavíme o rodině,přátelích nebo o lidech,které dobře známe.Kluci se baví spíš o sportu a sportovcích nebo o spolužácích,které sotva znají...kluco jsou prostě hovada no... :o(
Jsou všechny drby špatné?
Podle průzkumu zažín každá z nás pomlouvat téměř okamžitě,hned jak se naučí mluvit. Klevety hrají důležitou společenskou a psychickou roli při sjadnocování skupin libí - informují členy skipiny o hranicích přijatelného chování...
POKUD JSI CÍLEM POMLUV TY:
  • Příliš neprotestuj.Snaš se uržet - svými protesty jen v drbach posiluješ pocit,že lžeš.
  • Pokus se přežít den,jako by se nic nedělo. Možná by ses cítila lépe,kdybys našla člověka,který tu pomluvu vypustil a pomstila se mu. Bylo by to však jen chvilinkové zadostiučinění a výsledkem bude jen to,že se dostaneš do potíží a začneš sama vypadat jako viník. Takové jednání je impulsivní a nemá nic společného s logickm uvažováním. Místo výbuchu emocí si raději zkus najít nějakou dobrou odpověď.
  • Až zjistíš,kdo to má za svědomí,v klidu si s tou osobou promluv. Nechej jí,aby ti všechno sama vysvětlila.
  • Čas vše zahojí. Brzy se pomluva,jejímž jsi středem,ztratí,a na její místo nastoupí nějaký jiný šťastní drb týdne. Když budeš vyrovnaná,přispěješ k tomu,že se pomluva brzy stratí.

Vkodláčci

23. září 2007 v 13:22 | KIKIŠKA
V 16. a 17. století byla víra v existenci vlkodlaků k nejrozšířenějším pověrám v Evropě. Stala se dokonce i součástí víry v upíry. Lidé totiž věřili, že se ve vlkodlaka dokáží upířy "přeměnit". Snadněji pak útočil na svou oběť skokem na hrdlo, aby mohl lépe sát lidskou krev.
Klademe- li si otázku, jak víra ve vlkodlaky vznikla, zjistíme, že odpověď není vůbec jednoduchá. Vlkodlactví totiž obsahuje velmi výrazné faktory náboženské, sociologické i kriminální. Víra ve vlkodlaky tak byla výslednicí určitého společensky působícího procesu, kde hlavní roli hrála nevzdělanost, náboženské tmářství a částečně i kultovní dědictví sahající hluboko do minulosti. Už v prehistorickém stadiu vývoje znamenal vlk smrt.
Vlk, ve spojení s krutostí, násilím a smrtí, tak patřil mezi nejvýznamnější symboly nejstarších náboženských představ lidí. U některých pohanských národů bývaly vlčí rituály dokonce spojovány s krvavými lidskými obětmi. Nástup křesťanství však neznamenal vymýcení starých pohanských zvyků, tradic a rituálů.
Případy: Je znám případ jistého Francouze Gillese Garniera. Hromadného vraha 16. století, který zabíjel zatoulané děti a živil se jejich masem. O podobné případy kanibalismu osob žijích osamoceně v odlehlých pustinách nebyla ve středověku nouze. Když byl Garnier lapen, nejenže se na mučidlech přizanl ke svým hrůzným činům, ale tvrdil o sobě i to, že se proměňoval ve vlka a pak zabíjel vše živé. Nakonec byl upálen z čarodějnictví a byl upálen. Také Němec Peter Stube byl v 16. století odsouzen za to, že ve své vlčí podobě zavraždil řadu dětí a několik těhotných žen. I jemu byl prokázán kanibalismus a po předchozím mučení byl též upálen. Známý je i případ nezletiletého vraha Jeana Greniera- slabomyslného pasáka, který údajně zabíjel malé děti oblečený do vlčí kůže. Pozůstatky těchto dětí se ale nikdy nenašly a tak ho soud zprostil viny a byl doživotně internován v jednom klášteře, kde za 6 let zemřel.
Tyto a mnohé jiné kriminální případy vlkodlactví (lykantropie) měly na šírení víry nemalý vliv. Soudy s těmito zločinci se těšily velkého zájmu obyvatelstva. Vždyť nebylo běžné chytit vlkodlaka. Jsou však i jiné odnože vlkodlactví, které přispívaly k umocňování této pověry. V Anglii se například zjevovaly černí psi, především v místech starých pohanských kultů. Černý pes se například zjevil po prudké bouřce v kostele v městečku Bungay. Dva z věřícíh, kteří se právě modlili, černý pes zabil a třetího zranil.
Podobná zjevení černých psů údajně pronásledovala řadu osob v 19. století. Například v americkém státě Missouri, kde byla víra ve vlkodlaky též velmi zakořeněná. Avšak nejvíce případů tohoto zjevení přece jen pochází ze východní Anglie. Z míst, kde dodnes leží prehistorické kamenné svatyně. Podobná místní legenda inspirovala později A. C. Doyla k napsání bestselleru Pes baskervillský.
Lykantropie měla své racionální jádro i v něčem jiném. Lze za ni dnes považovat i velice vzácné onemocnění, které vzniká při dlouhodobém a téměř totálním nedostatku železa a některých dalších látek v lidském těle. Následkem absence železa docházelo například i deformacím obličejové části hlavy, kdy se protahovala dolní i horní čelist a tvář takto postižené osoby pak připomínala skutečně zvířecí tlamu. Tito lidé, vyvržení ze společnosti jako vlkodlaci, byli nuceni žít v ústraní a opatřovali si jídlo různými způsoby: kradením. Jejich samota po čase způsobovala vížné duševní poruchy končící nezřídka i šílenstvím a kanibalismem. Moderní medicína dokládá, že konzumace krve tuto lykantropii jako nemoc skutečně zastavovala, poněvadž tito "vlkodlaci" tak získávali živiny, jejimž akutním nedostatkem trpěli. Vlkodlactví tak mělo i toto pozadí, jež přispívalo i šíření legend o převtělování prokletých lidí ve vlky.
Statisticky je dokázáno, že v období úplňku stopupá počet násilných trestných činnů i nemocí. Proto i velmi dávné představy, že právě při úplňku dochází k oněm transformací některých lidí ve vlky, nemusely být zas až tak neopodstatněné a vycházely z tradic a pozorování mnoha generací.
Dnes už sotva můžeme spočítat, kolik psychicky narušených osob se takto stalo obětmi středověkého pronásledování čarodějnic, vlkodlaků či úpírů. Jeden z nejproslulejších "lovců" ve Francii byl Pierre de Rousteguy. Chlubil se tím, že dal upálit 600 lidí. Jak sám zaznamenal, začal rolu 1613 v kostele v Amou. Asi 40 žen najednou začalo štěkat a výt. Snad šlo o projev nějaké masové hysterie, ale postožené osoby byly obviněné z čarodějnictví a skončily na hořících hranicích. V Německu pak v průběhu 16. a 17. století skončilo na popravišti a v ohni nejméně 100 tisíc lidí.
Jedno ale víme jistě: ve většině případů šlo o oběti psychických poruch a masové hysterie.
Dnes jsou vlkodlaci námětem řady hororových filmů a jen málokdo se při nich už třese hrůzou. Tak tomu ale nebývalo vždycky. Ještě před pár staletími lidé skutečně věřili, že existuje proměna lidí ve vlky, zejména při úplňku. A spousta lidí v to ještě věří. A já mezi nimi. (Ve třídě mám dvě dívky, které mají "šílené oči". Neustále mají rozšířené zornice. Se jich bojim!:D )

Těm co kopírujou

23. září 2007 v 12:12 | Kikuška
  • Tato rubrika je věnována všem slepcům a méně chápavým, kteří si stále neuvědomují co jsou to autorská práva !
  • Snad jim tato rubrika pomůže vzpamatovat se!
Blogi co kopírují!
  1. Objeví se zde adresa blogu !
  2. Majitel blogu ( Pokud možno) !
Řekne tak všem , že odtud někdo kopíruje a že nemá vlastní mozek na vymyšlení svých rubrik, článků, nápadů !!!!!
Co mi vadí:
  1. Přímé kopírování článků ( Jak to chytne tak to skopíruje, liskne to na blog a dá uložit! Bože lidi kde to žijeme!!!! mějte vlastní nápady !!!!)
  2. Kopírování seriálů
  3. Neuvedení zdroje !( To je takovej problém dolů pod text napsat www....cz ??)
Co mi nevadí ?:
1. Pokud napíšete zdroj a předem se zeptáte nic se neděje!
To není žert, když to chytnete okopírujete jak rubriky, tak do nich i články během jediného dne!! Vy to máte sice za chvíli, ale já se s tím píšu !! Vás by taky štvalo že vás celé někdo kopíruje a to doslova !!!!!
Pokud někde najdu svoje příběhy tak pouze varuju a čekám na odpověd, poté ohlašuju administraci!

rybaření.-roční období..

22. září 2007 v 19:08 | Kikuška |  The Sims 2..atd
2 XD
Jednou z nových činností, kterou mohou simíci provozovat s nástupem nového datadisku, je kromě zahradničení i rybolov. Ten se provozuje v klasickém jezírku, ale pozor - jezírko musí být dostatečně velké a také hluboké, v mělké louži se vám ryby neobjeví. Můžete si do něj klidně přidat obvyklé rostliny a zkrášlit ho novým vodotryskem, specielně určeným pro tato jezírka. Poznáte ho podle toho, že nikam jinam než právě do jezírka nepůjde postavit.
Při rybaření se, jako při jiných činnostech, dá získat talentový odznak, od bronzového po zlatý. Od toho, jak je váš rybář zdatný, se také odvozuje použitá návnada. Začátečníci loví na housenku, rybáři s bronzovým odznakem mají možnost lovit i na květolučskou střevli, stříbrným rybářům přibude do nabídky rohlíková kulička a získá-li váš simík zlatý odznak, má možnost lovit s rotační třpytkou. Získání zlatého odznaku samozřejmě trvá dost dlouho, a budete muset ulovit a sníst hodně ryb, než se vám to podaří... Samotný rybolov se zahájí prostým kliknutím na jezírko a příkazem lovit ryby na... a můžete si nebo nemůžete vybrat druh návnady. V průběhu rybolovu je i možnost jednotlivé návnady střídat, opětovným kliknutím na jezírko a příkazem změnit návnadu, je-li samozřejmě nějaká jiná na výběr.
Ryb jsou v podstatě tři druhy, okoun, duhový pstruh a sumec, a ke každému je ještě obří varianta, ze které má simík větší radost. Ulovené ryby se ukládají rybářovi do inventáře, a pokud je chce sníst, stačí kliknout na ledničku a k obědu či večeři si může připravit pro sebe nebo pro celou rodinu smaženého okouna, nadívaného pstruha nebo sumce na zelenině. Tato jídla jsou, jako ostatní jídla, připravovaná z čerstvých potravin daleko sytější, mají třpytky a dají se také uchovávat v lednici pro pozdější konzumaci. Pokud má simík v inventáři víc ryb, než je on či jeho rodina schopná zkonzumovat, je možné je samozřejmě i prodat a vylepšit si tak rodinný rozpočet. Zvláštním druhem úlovku je stará bota, kterou si simík také uloží do inventáře, a může si ji jednak pověsit na zeď, prodat, nebo si ji vylisovat v lisu na ovoce a vypít, což ovšem nedoporučuji, simík potom zešílí.
Rybařit je možné v kterémkoliv ročním období, dokonce i v zimě, pokud ještě nezamrzne nebo už rozmrzne jezírko. Na ulovenou rybu, vyndáte-li ji simíkovi z inventáře a položíte na zem, přilákáte zaručeně tučňáka, ale to už jsem psala jinde

The Sims - Roční období

22. září 2007 v 19:04 | Kikuška |  The Sims 2..atd

Prožijte všechna roční období se svými Simy!

Vaše simy čekají nové sezónní aktivity zahrnující koulovačku, hon na světlušku, válení se v hromadách listí a mnoho dalšího. Upevněte rodinné vztahy v zimě, nechte vykvést lásku v jarním období, prohlubte přátelství v létě a budujte kariéru na podzim. Prozkoumejte některé z nových zaměstnání nebo si osvojte nové dovednosti. Pozor, ale na nebezpečí pojící se s počasím - omrzliny, popálení sluncem, nachlazení a ostatní neočekávané následky měnícího se počasí. Oblékejte své simy vhodně nebo čelte následkům!

Dramatické a propracované efekty počasí

Do světa The Sims 2 dorazí nové druhy vizuálních zážitků. Nyní vaši simové zažijí vánice, bouřky, blesky a "smrtelné" kroupy. Změny ročních období se promítnou do všech sousedství.

Prospěch z každé roční doby

Roční období ovlivní vztahy, nálady, přání a obavy vašich Simů.

Nové aktivity

Nové způsoby pro vaše simy, jejich rodiny a přátele, jak se společně bavit. Stavte sněhuláka, cákejte po sobě v bazénu, hrajte hru "chyť to" a užijte si bruslení na ledu.

Sklízejte ovoce

Sklízejte každý rok ovoce a vegetariánské plodiny. Smíchejte si nápoje lásky, energetické drinky, lektvary podporující zdraví a další.

Ovládněte nové dovednosti

Vytvořte klub zahrádkářů, který poslouží ke sdílení tipů jak vyšperkovat vaší zahrádku, a získejte ocenění! Chyťte si rybu pro grilování, ale pozor na háček rybářského prutu!

Prozkoumejte 6 nových kariér

Chtějí se vaši simové stát dobrodruhem nebo zápasníkem? Nebo by raději prozkoumali zákoutí hudby, práva, žurnalistiky nebo vzdělání? Nové kariéry s sebou přináší odměny pro každou kariéru - např. heavy metalovou kytaru.

Oblečte se podle ročního období

Oblečte své simíky do sezónních oblečení (outfit), zahrnující zimní kabáty, rukavice, čepice, kabáty do deště a letní oblečení.

Užijte si nové předměty

Ovlivňujte roční období pomocí stroje pro ovládání počasí. Sklízejte ovoce a vegetariánské plodiny ve svém skleníku. Sklouzněte se na kolečkových nebo zimních bruslích. Užijte si zábavu na skluzavce k bazénu a mnoho dalšího.

Screenshoty

mimochodem tenhle dodatek je nejlepší.... se mi líbí..a douchám,že ho budu mít..




emo boys and girls

17. září 2007 v 16:58 **Emo**

Kreslene obrazky emo 1

17. září 2007 v 15:38 | kiku |  **Emo**

Good Charlotte

17. září 2007 v 15:36
Good Charlotte-životopis
3. března 1979 se jedné rodině ve Waldorfu v americkém státě Maryland narodila dvojčata Benji a Joel.
Jejich rodičům to zrovna moc neklapalo, ale naštěstí měli Benji a Joel vždycky jeden druhého. Když už se rodina skoro rozpadla, pustili se do muziky. Díky staršímu bratru Joshovi se dostali k albům kapel jako jsou třeba Rancid, Minor Threat, the Cure, the Smiths a spoustu dalších. Tenhle styl muziky je hodně ovlivnil.
Tak se Benji začal v 16 učit na kytaru a Joela to táhlo spíš ke zpěvu. Benji říká: "Hned nato jsme začali skládat vlastní písničky. Jakmile jsme se vrátili ze školy, zavřeli jsme se do pokoje a tam jsme každý den hráli a zpívali."
Když se k nim přidal basák Paul a bubeník Aaron, pojmenovali svou kapelu podle dětské knížky "Good Charlotte" a svoje první vystoupení měli u souseda ve sklepě před asi 20 lidmi. "Hráli jsme jenom naše vlastní písničky, protože jsme nebyli dost dobrý na to, abysme se naučili songy někoho jinýho."
Benji s Joelem se začali věnovat hudbě, ikdyž neměli skoro žádné peníze na vybavení ani žádné kontakty s hudebním průmyslem. Good Charlotte natočili první demo, napsali svůj životopis a začali to rozesílat do všech nahrávacích společností, které našli v časopisech.
"Do těch dopisů jsme psali: my jsme Good Charlotte a pokud s náma podepíšete smlouvu hned, vyjde vás to mnohem levnějc, než když budete čekat." vzpomíná Benji. "Měli jsme štěstí, že jsme nebyli moc informovaný. Proto nás nemohlo odradit to, jak to v showbusinessu opravdu chodí."
V červnu 1997 dvojčata odmaturovala a jako dárek za ukončení školy jim maminka darovala letenky do Kalifornie. "Některé z našich oblíbených kapel jako třeba Green Day začínali v klubu 924 Gilman Street na východním pobřeží. Takže když jsme odmaturovali, hned v létě jsme jeli navštívit ten klub. Nikdy předtím jsme ani neletěli letadlem, ale měli jsme tetu v Berkeley a ta nás nechala u sebe přespat."
Bráchové se vrátili domů do Marylandu s novou inspirací a odhodláním. Přestěhovali se do Annapolis, kde odehráli spoustu koncertů a na živobytí si vydělávali "všema možnejma špinavejma pracema." Benji jich vyzkoušel přes 30! "Byly to těžký časy, ale zároveň jsme se měli fajn. Občas je dobrý mít hlad."
Když se ke Good Charlotte přidal i druhý kytarista Billy, kapela byla kompletní. Vyhrála místní soutěž a jejich song "Can't Go On" byl zařazen na výběrové album místních talentů. Začal se o ně zajímat jeden manažer a kapela Lit jim nabídla, aby jim dělali předskokany na jejich vyprodaných koncertech na východním pobřeží.
"Neměli jsme prachy, neměli jsme auto a tak jsme se nemohli dopravit na koncerty. Naše maminka bydlela na pozemku sousedů v něčem, co by se dalo nazvat kůlna, a jediný, co měla, byla malá dodávka. Přesto nám to auto dala, abysme mohli jet na ty koncerty a řekla, že sama se do práce dostane vlakem nebo pěšky. To jenom dokazuje, jak moc při nás celou dobu stála."
"Když jsme v prosinci 1999 vystupovali v New Yorku s Lit, všechny nahrávací společnosti nám odpověděli. Smlouvu s Epic jsme podepsali v květnu 2000 ve studiu, kde jsme natočili naše první album Good Charlotte a to vyšlo v září 2000."
Od té doby byla kapela pořád na cestách. Po 3 měsících koncertování s MxPx přišlo Warped Tour 2001 a pak vystupovali až do Vánoc. Také jeli na turné do Austrálie a na Nový Zéland, kde se jejich debutové album stalo platinovým. Díky stálému vystupování získali Good Charlotte spoustu fanoušků a jejich videa "Little Things", "Motivation Proclamation" a "Festival Song" se začali často objevovat na MTV. Na americkém MTV dokonce Benji a Joel uváděli (a myslím, že ještě uvádí) pořad "All Things Rock".
V roce 2002 vydali Good Charlotte druhé album s názvem "The Young and the Hopeless" a na podzim roku 2004 vyšlo třetí CD "The Chronicles of Life and Death".
Benji říká: "Nemyslím si, že jsme lepší, než ostatní kapely, ikdyž si myslím, že jsme upřímnější a přirozenější, než většina z nich. Chceme, aby nás lidi posuzovali podle toho, co opravdu děláme a ne, aby nás zařadili do nějakého žánru mezi další kapely, se kterýma nemáme nic společnýho."

Copeland-fotky

17. září 2007 v 15:36 | KIKUŠKA

Emo obrázky...

17. září 2007 v 15:06 **Emo**

The Misadventures of Emo Boy

17. září 2007 v 11:51 **Emo**
hopéři sou strašný hovada....sou.... chudinka malej <3 .. on na konci pláče..to je roztomilí...
chudinkaa...
ty sou ale hnusný..já s stoho,když jsem to viděla brečela...

EMO BOYS 123

17. září 2007 v 11:27 Videa

Olhos

16. září 2007 v 21:21 Videa